Invaze!!!!!! xDD - Články

Hohoho... vzpomínáte si na mě? :D

Wed, 18 Jan 2012 22:03:18 +0100

Ahoj ahoj,

nečekám, že bude nějak moc lidí číst tenhle článek ale to je jedno :) dlouho jsem tu nebyla a zase asi dlouho nebudu, nemohla jsem vám ani popřát krásné svátky, protože mi nešlo přihlásit se na blog, až dnes sem konečně potvrdila platnost účtu :) doufám, že se máte skvěle, bohužel nemám čas na nic, než na trénink, soutěže a učení :) blog mi chybí, ale rozhodně ho nehodlám mazat, abych se sem mohla kdykoliv vrátit :) tak zase někdy, papááá :-*

Pozastavuji na dobu neurčitou

Thu, 27 Oct 2011 22:42:53 +0200

Je to celkem sranda, že pozastavuji po zhruba měsíci neaktivnosti, ale vždyť mě znáte :D mám spoustu školy a hlavně tancování, soutěže atd, ale nechci blog uplně rušit. Myslím, že většina mě pochopí, protože jsme na tom celkem všichni stejně ;) Mějte se tu zatím krásně ale nebojte.....................................já se vrátím...... :DD

Jsem K.O......... :D

Tue, 27 Sep 2011 09:48:45 +0200

Přátelé, kamarádi... :))

abyste věděli, že pořád žiju, hodím vám sem nejaktuálnější info z mého života:

1. Jsem marod

2. Když nejsem marod, mám spoooousty školy

3. A taky spoustu tance :D

4. A málo času na blog

5. Taky mám odporně nízkou návštěvnost

6. a vůbec se tomu nedivím... :D

Snad se máte všichni krásně, je mi blbý pozastavovat blog hned na začátku roku ale nevím nevím, snad to nějak vymyslim :))

Three Days Grace - Are you ready

Sat, 10 Sep 2011 20:09:01 +0200

Moje hodně oblíbená písnička, vznikla ještě když se Three Days Grace jmenovali Groundswell.

Zazněla i ve skvělym filmu(doporučuju), hororu Cursed/Prokletí ;)

Dávno po smrti XVII.

Sat, 03 Sep 2011 20:08:12 +0200

Třídou se rozléhalo profesorčino unylé vykládání látky a mísilo se ještě s vykládáním tisíce různých věcí od mých spolužáků, kteří se stejně jako já museli nudit k smrti. Andre vedle mě tiše pochrupoval. Černé vlasy měl spadlé do obličeje a jeden pramínek se mu v pravidelných intervalech nadzvedával, jak odfukoval vzduch. Vypadal roztomile.Po chvíli jsem kromě hladu pocítila taky svůj močový měchýř. Do konce hodiny zbývalo ještě asi 20 minut a tak jsem se rozhodla, že WC nepočká. Profesorka zřejmě považovala za důležitější svůj vysoce zajmavý projev, avšak moje třepetající se ruka jí nejspíš značně lezla na nervy. Nevrle kývla směrem ke dveřím a rychle se vrátila ke slovu. Na chodbě mě ovál chladný vzduch, což byla dost velká změna proti vydýchanému vzduchu ve třídě. Pomalu jsem se vydala k dámským toaletám. Už z dálky jsem pocítila zvláštní železitý pach, který mi ale nebyl cizí. Jak jsem se přibližovala ke dveřím, pach stále sílil. Těsně před dveřmi na WC jsem se zastavila a chvíli váhala. Pak mi ale přišlo zbytečné se zabývat tím, co kde smrdí a vstoupila jsem, i když se mi mírně houpal žaludek. Prošla jsem kolem umyvadel a najednou si všimla tmavě rudé kapky na zemi. Hned za ní byla druhá a vedly až za zeď, oddělující umyvadla od záchodů. Polil mě studený pot. Měla jsem sto chutí se na místě otočit a utéct, jenže pokud na zemi je opravdu krev, někdo je nejspíš zraněný. Pomalu jsem se sunula kolem zdi. Hned za ní byla obrovská rudá kaluž, vedoucí k přivřeným dveřím jedné kabinky. Pocit zvracení ještě zesílil. Přiblížila jsem se a jednou nohou kopla do dveří a ty se otevřely. V kabince poloseděla a pololežela o stěnu opřená jakási tmavovláska. Oči měla otevřené dokořán a na krku a břiše řezné rány plné krve. Krev měla vlastně uplně všude na sobě i kolem sebe. Zamotala se mi hlava a na chvíli jsem vůbec nedýchala. Měla jsem pocit, že tohle ani nemůže být realita, že si jen něco předtsavuju. Najednou jsem slyšela svůj vlastní křik, který se vzdaloval a vzdaloval…

Jsem v nebi… v oblacích… bílých jako sníh. Ale jsou nějaký tvrdý. Sakra, to nejsou žádný oblaky! S trhnutím jsem se probudila. Kolem mě byla opravdu převážně bílá barva, ale nedala se srovnávat s nebem ani mráčkama. Postel, na které jsem ležela, byla tvrdá, takže jsem si plně uvědomila, že doma rozhodně nejsem. Rozhlédla jsem se kolem sebe. Okno, za kterým se už pomalu stmívalo, holá bíla zeď, dveře a… Leknutím jsem skoro nadskočila.

,,Co tu k sakru děláš?!''

,,Čekám, až se šípková Růženka probudí.'' Aaron sice nahodil svůj bezstarostný výraz cool týpka, ale ve tváři se mu zračili obavy, starosti a únava. Pod smaragdovýma očima měl tmavé kruhy.

,,Jak dlouho už tu čekáš?''

,,Chvíli…'' usmál se.

,,Aha, takže dlouho…'', ušklíbla jsem se, ,,a co se… co se stalo? Proč jsem tady?'' uvědomila jsem si, že moc nechápu, co tu dělám.

,,Upadla jsi a… a trochu ses praštila do hlavy. Ale nemáš to ani zavázaný, bylo to vážně trošičku. Nechali si tě to pro jistotu.'' Dotkla jsem se jednou rukou spánku a náhle se mi všechno vybavilo. Krev, spousta krve. A podřezaná dívka. Zvedl se mi žaludek a tentokrát jsem věděla, že to neudržím. Prudce jsem se zvedla a v tu chvíli jsem byla vděčná, že páni doktoři mi tu nechali kyblík, který mi teď právě Aaron držel.

,,Promiň, že se musíš koukat jak zvracím…'' otráveně jsem zalehla zpátky a on mě znovu chytil za ruku. Počkat! On mě předtím držel za ruku a já nic nenamítala? No to jsem se musela pěkně praštit!

,,Kde je Andre? A Táta?''

,,Oba už tu byli. Andreho jsem vystřídal já. Je sranda ho pozorovat, jak se tváří rádoby mile, ale myslí si o mě ty nejsprostší nadávky.'' Aaron se zazubil, zatímco já jen nechápavě zavrtěla hlavou. Chvíli jsme mlčeli, pak jsem se ale v myšlenkách znovu vrátila k té hororové scéně.

,,Kdo tu holku zabil…?'' Zeptala jsem se, i když jsem odpověď dávno znala

,,Hayley…''

,,Nenamáhej se, já to stejně vím! Byli to oni, ty démoni nebo co já vím, jak se jim říká…''

,,Hayley, za to, žes to musela vidět, bych Andreho nejradši rozcupoval na kousky…''

,,To by asi nemělo moc velkej účinek, stejně by se zase složil dohromady…''

,,Rozejdi se s ním.''

,,Cože?!'' Nevěřícně jsem zamrkala.

,,Protože když to neuděláš, tak… prostě… bude to špatný…''

,,Co se stane?!''

,,Oni… Hayley, oni jdou po tobě!''

Party končí :D

Thu, 01 Sep 2011 15:04:00 +0200

No, takže dvouměsíční pařba jménem prázdniny skončila, předem říkám, že teď opravdu nevím, jak budu blog stíhat, takže se nezlobte,kdyby články moc nepřibývali :) jinak vám přeju příjemný (jak moc to jen jde :D) začátek školního roku, snad to všichni zvládneme :)

Šílené feťácké duo :DD

Tue, 30 Aug 2011 19:15:39 +0200

Haha, ani nevím, proč mě to napadlo :D a je to kreslené o hudebku :D

Grand Prix aneb sjezd áčkařů

Mon, 29 Aug 2011 14:15:09 +0200

Asi mému tanečnímu žvatlání nebudete rozumět, ale včera jsme byli na grand prix v teplicích, ale konkurence byla trochu moc vysoká :D sjeli se tam totiž tanečníci třídy ''A'' a ''M'', tzn. ti nejlepší :D na této soutěži tancují všechny třídy dohromady, takže jsme po prvním kole skončili... :D no, už aby jsme tančili mezi svojí třídou :D

Jennifer's Body - Bacha kouše!

Tue, 23 Aug 2011 23:20:39 +0200

Režie: Karyn Kusama

Hudba: Theodore Shapiro

Příběh vypráví o dvou zdánlivě obyčejných přítelkyních, z nichž Jennifer je poroučející sexy mrcha a Needy šedá myška stojící v jejím stínu. Jejich vztah se časem víc a víc komplikuje, přesto spolu vyrazí na koncert do teď nepříliš slavné skupiny Low Shoulder. Jak je to u každé jiné kapely i frontman Nikolai s uhrančivým pohledem se snaží tu svou prosadit co to jde, ale má k tomu celkem netradiční prostředky. On a jeho kolegové proto využijí požáru, který začne při jejich koncertě a zmatenou Jennifer si odvedou do auta, ovšem bez Needy. Na odlehlém místě se potom rozhodnou vyzkoušet krvavý rituál, který jim má slavu zajistit, jehož obětí musí být čistá panna. Tou Jennifer už dávno není, ale pod vidinou záchrany to tvrdí. Není jí to nic platné, protože na zavraždění chlapící z kapely pannu právě potřebují. A přesně v téhle chvíli se film začíná rozjíždět a nabírat pravou hororovou atmosféru. Z Jennifer se totiž touto malou lží stává krvelačný ďábel a v jejích spárech končí nejeden kluk ze školy. Mezitím se dále střetává s Needy a ta, kousek po kousku začíná odhalovat, co se z Jennifer stalo. V tomto snímku je spoustu úžasně udělaných scén, zároveň také drsného humoru a krve, ale i dojemných chvil, například, když Jennifer zabije kluka Needy. Postava Jennifer se mi samozřejmě líbila, protože mám ráda záporáky. A jako nejlepší scénu z celého filmu bych ohodnotila konec, kdy naprosto nepříčetná Needy (nedivme se, když jí ''nejlepší kamarádka'' zabije kluka před očima) vtrhne oknem k Jennifer do pokoje s úmyslem konečně to monstrum zabít. Zde přichází levitace: obě dívky se vznesou a ''bojují'' spolu ve vzduchu, přičemž Jennifer ještě stihne Needy pokousat. Pak jí ale Needy strhne z krku srdíčko ''best friend'', které jí kdysi dala (přesně v tom okamžiku začne hrát i úžasná hudba). A tím Jennifer ztrácí veškerou vražednou moc. Obě dopadnou do postele a Needy ji probodne srdce, nutno dodat že řezákem na karton. Celkově konec filmu má určitou atmosféru, ale nechci ho tu celý vypisovat, musíte to prostě vidět. Můj názor na film je jednoznačně pozitivní, obě herečky skvěle hráli, navíc ještě v žádném jiném filmu jsem nezaregistrovala takhle padnoucí hudbu. Do každé minuty se zde hodily jednotlivé skladby a celkově to dokonale sjednotilo celý snímek.

Sharpio

Dávno po smrti XVI.

Mon, 22 Aug 2011 13:45:24 +0200

Tak tu máme další díl, konečně :) Snad se vám bude líbit

Čekala jsem opřená o stůl v kuchyni a když jsem uslyšela klepání na dveře, skoro jsem nadskočila. Otevřela jsem a pustila Andreho dovnitř. Jen tak mimoděk jsem koukla na hodiny a zjistila, že přišel na minutu přesně, jak jsme se domluvili. Na uvítanou sem letmo dotkl mých rtů a vydal se po schodech do mého pokoje. Usadil se na postel naproti oknu. Na světle jsem si všimla jeho propadlých tváří.

,,Zase jsi zhubl…'' zkonstatovala jsem a popošla blíž k němu.

,,Jo, ale to není nic podstatnýho…'' zamumlal a přitáhl si mě blíž k sobě. Než jsem se nadála, seděla jsem mu na klíně.

,,Copak? Dneska nějaká dobrá nálada,'' pousmála jsem se a k mému překvapení i na Andreho tváři se objevil náznal úsměvu. Naklonil se ke mně a políbil mě. Jeho polibky byli vždycky dost hrubé, ale na to jsem si už zvykla. Položil mě na postel a já mu rozepnula černou košili. Přes celou hruď měl vytetovaný ozdobný nápis a i jedna jeho ruka byla parádně vyzdobená. Kvůli dlouhým rukávům jsem si toho však nikdy nevšimla.

,,Památka z lochu,'' objasnil mezi sundaváním mých i jeho svršků. Abych pravdu řekla, příliš romantiky v tom nebylo, ale já velká romantička nejsem, takže mi taková rychlovka nevadila. Panna už nejsem a proto mě nic nebolelo, což si myslím, Andre docela ocenil. Ještě než začal se samotným sexem, zeptal se na antikoncepci a pak už všechno šlo hrozně rychle.

Potom si Andre lehl vedle mě a já si mu opřela hlavu o hruď a prstem obkreslovala nápis na jeho kůži. Jen smrt je věčná. Jak pro koho, pomyslela jsem si cynicky. Asi deset minut nikdo z nás nemluvil. Andre mě po chvíli pohladil po vlasech a já si všimla čerstvých vpichů na jeho kůži.

,,Pořád herák…'' zkonstatovala jsem otráveně. Přikývl.

,,Budeš s tím ještě někdy vůbec moci přestat?'' Andre chvíli mlčel.

,,Jo. Až umřu.'' Nechápavě jsem na něj koukala.

,,To už se snad stalo ne?''

,,Já myslím, až umřu doopravdy. Až moje duše opustí tělo. Až najdu… až najdu určitou věc.''

,,Doufám, že si nemyslíš, že s takovou odpovědí si vystačím!'' Napomenula jsem ho.

,,Ta vražda… Ty víš, že to nebyla náhoda.'' Vzpoměla jsem si na Amy.

,,Nezabil jsem jí já ale…''

,,Ale kdo?!''

,,Démoni. Byli to démoni hříchů, které jsem napáchal a neodčinil.'' Zírala jsem na něj a netušila, co si o tom myslet.

,,Já… musím najít starý kříž z 18. Století, který očistí všechny moje hříchy a já konečně umřu, chápeš? Než jsem přišel do tohohle města, prošel jsem snad každou katedrálu, kostely po světě. A žádnej pitomej pánbíčkář mi neporadil.'' Andre zatnul pěsti.

,,Od koho víš, že máš hledat nějakej kříž?''

,,Víš, když jsem umíral, promluvil ke mně zvláštní hlas a řekl mi přesně tohle: ,,Najdi a nebudeš hledán. Dotkni se a budeš nedotknutelným.'' A pak ještě něco v tom smyslu, že démoni si mě najdou. A tak jsem trochu zapátral v knihách, kde se psalo, že v dávných dobách, když někdo umřel, ale jeho duše neopustila tělo, musel hledat určitý předmět na odčinění. A pokud ho nenašel v nějakém čase, přišli si pro něj podivní tvorové, kteří mučili nejen jeho, ale i další oběti.'' Trvalo mi asi pět minut, než jsem zpracovala vše, co mi teď řekl.

Až potom jsem konečně promluvila. ,,Najdeme ho. My ho najdeme.''

Do postele jsem ulehala s pocitem, že snad ani nechci usnout. Dneska fakt nemám náladu na Aaronovo rejpání. Bohužel spánku jsem odolávala jen deset minut. Ale když jsem se ráno probudila, s potěšením jsem zjistila, že návštěva se dnes nekonala. Při snídani jsem odolala nutkání zapnout televizi. Zhltla jsem toust, dala tátovi pusu na tvář a spěchala do školy.

Co k tomu říct... :)

Sun, 14 Aug 2011 13:00:00 +0200

Už nevím co do názvu článku, prostě krásnej obrázek :)

Ciel sexy girl -

Wed, 10 Aug 2011 17:24:26 +0200

Důkaz toho, že Ciel je k nakousnutí v jákekoliv podobě n_n

Jo jo... furt žiju... :D

Mon, 08 Aug 2011 22:36:29 +0200

Považovala jsem za vhodný vám sdělit, že pořád žiju, ale že moje lenost je trestuhodná a proto sem nic moc nedávám, kromě žblebtů o filmu atd.. :D musím konečně dopsat další díl povídky, ale proto mám zcela pochopitelnou omluvu (výmluvu?) a to jest, že nemám dostatečnou múzu... snad se to zlepší :) ale třeba byste mi vy, kdo čtete moje nedůležité plácání, mohli poradit, co by se zde podle vás mělo vyskytovat, např. více obrázku, nějaké videa (teď mě napadlo, že sem hodím jednu dost dobrou písničku :D) prostě cokoliv :)

a jelikož se mi nechce dávat další článek, ten song vám hodím sem... jmenuje se Painkiller a je od skupiny Judas Priest

Jennifer's Body

Sat, 06 Aug 2011 21:23:29 +0200

Bože, miluju ten film... píšu to sem jen proto, že jsem ho včera podruhý viděla... Musím sem na něj konečně napsat recenzi páč tenhle film je prostě boží, neviděls jste ho někdo? To je jedno, je prostě dobrej! :) Promiňtě mi můj výlev :D

Kiyomi - staro-nové SB :D

Wed, 27 Jul 2011 21:11:53 +0200

Tak se vrátila má milovaná Kiyomi :D spolusedící v lavici smarti :DD jak to nazvala :) a od ní krásnej dipík

PS: dipík ti udělám neznámo kdy :D

Sombras - Percy Faith

Tue, 26 Jul 2011 23:14:58 +0200

Musím vám to sem dát, páč tohle tango zbožňuju *-*

Poslouchám ho pořád

Soustřeďko - pojďme si zaplavat :D

Sun, 24 Jul 2011 19:33:38 +0200

Tak vás zdravím, už jsem zpět a mám opravdu velké zážitky :DD

Bohužel, celý ten týden, kdy jsem byla pryč pršelo a naše ubytování (neplánovaně) v chatkách stálo za prd. No a jak tak krásně lilo, tak jsem se jednoho dne vzbudila a naše chatka plavala !! :D prostě a jednoduše jsme byli zatopení :D Jediné suché místo bylo za chatkou a tak jsme se vydali vstříc otevřenému oknu (mám sedřenou nohu a modřinu jako prase :D) Přijeli hasiči, začali odčerpávat a pak zase přestali odčerpávat, protože pršelo a prý to nemá cenu :D ještě ke všemu pod zemí vedla elektrika a tak jsme si zbalili saky paky a přestěhovali se jinam, aby nás to náhodou nekoplo :D abyste měli lepší představu, hodím vám sem fotku, kterou jsem fotila ráno s plným močovým měchýřem a cesta na záchod vedla přímo rovně, hezky přes vodičku :D

Dance with the devil :D

Sat, 16 Jul 2011 12:39:11 +0200

Ahojky,

zrovna sem se na blogu rozjela a už zas mizím :D ale jen na tejden, zase trsat... :) Jinak název článku se mi fakt líbí tak možná na něj vymyslim i nějakou povídku :D tak se tu mějte, páááááá :))

Dávno po smrti XV.

Wed, 13 Jul 2011 22:16:10 +0200

Dlaší díl, snad se bude líbit. Jinak bych taky chtěla poděkovat všem, co tuhle povídku čtou, protože mi na ní hodně záleží :)

Hned jak jsem se ráno probudila, pocítila jsem silný pocit studu ze včerejšího večera. Ale zároveň ve mně pořád přetrvávala myšlenka, že čtenář myšlenek Aaron zase není tak špatný a navíc já jsem pro něj takřka bohyně, což je myslím docela slušné na to, že je to asi nejhezčí kluk na škole a všechny holky mu padají k nohám. Umyla jsem se a převlékla a při snídani zapla televizi.

,,…bohužel toto brutální napadení studenka střední školy Georgie Willistona Amy Forestová nepřežila. Ztratila spoustu krve a vyšetřovatelé stále nepřišli na to, kdo takto ohavný čin mohl udělat.''

Zvedl se mi žaludek a toast se sýrem jsem položila zpátky na talíř. Rychle jsem televizi přepla na jiný kanál.

,,…byla nalezena před hlavním vchodem do školy včera v půl jedenácté. Nikdo netuší, co tam v tuto hodinu dělala…'' Nemohla jsem uvěřit slovům redaktorky ze stanice CNN. Samozřejmě jsem Amy znala, vždyť chodila o třídu níž. Vybavila jsem si její kudrnaté rezavé vlasy a veselý úsměv. Složila jsem si hlavu do dlaní a přemýšlela. Jistě, brutálně napadnout ji mohl kohokoliv, ale mě se ihned vybavila Andreho chuť na lidské maso, kterou však potlačovat tím, že se živil pouze zvířaty v lese. Zdrceně jsem se oblékla a ploužila se do školy. Z oken samozřejmě vysely černé závoje a obličeje všech byli ztrhané a nešťastné. U skřínky na mě čekal Andre.

,,Ahoj,'' zamumlal.

,,Čau… nevíš náhodou něco o Amy?'' Nechtěla jsem to na něj tahle vyhrknout, ale prostě jsem musela. Andremu po tváři opět přeběhly odstíny všech barev a pak z něj vypadlo jediné slovo, ale i z toho jediného slova bylo poznat, že lže.

,,Ne.'' Povzdechla jsem si a i s ním se vydala do třídy.

Od smrti Amy Forestové už uběhl skoro měsíc a ostatní se už pomalu začali z té strašné události zotavovat. S Andrem jsme lehávali na louce uprostřed lesa a většinou si povídali - o všem možném. Došly mi dvě věci: Andre Amy nic neudělal, ale o její vraždě ví něco, co já ani nikdo jiný ne. Andre byl dost zdrženlivý a většinou mě jen letmo políbil na rozloučenou, avšak jednou se neudržel a vášnivá líbačka byla na světě. Ale samozřejmě se po dvou minutách odtrhl a víc se k tomu nevyjadřoval. S Aaronem jsme se vídali nejčastěji ve snech, protože na školní chodbě ho Andre probodával nenávistným pohledem. Vždycky jsem na sobě měla honosné šaty a na krku drahý šperk. Setkávali jsme se většinou na krásné zahradě mezi keři s růžemi. Také jsem poznala, že mezi Aaronovou teatrálností se vyskytují i vážnější chvilky a že mu na mě opravdu záleží.

,,Jednou spolu budeme šťastní a budeme mít takovouhle zahradu.''

Pousmála jsem se. ,,Jsem šťastná s Adreem.''

,,Hayley, záleží mi na tobě, nechci… nechci aby ti někdo ublížil…'' Naléhavě mě chytil za ramena. Po chvíli znovu nahodil svůj úsměv a vtipkující tón hlasu.

,,Stejně si o mě myslíš, že jsem sexy.''

,,Ano… totiž ne!''

,,Buď bez obav, tvá hlava to poví za tebe,'' mrkl na mě a políbil mě na čelo.

,,Dobrou noc!'' A mě zahalila mlha.

To, že na něj heroin měl po delším čase již docela malý účinek nebylo nejhorší, ale to že došly zásoby už ano. Hnisavé abscesy na rukách neměl, ale musel si jít pro další dávku i kdyby riskoval, že mu po tom upadne ruka. Bylo by to totiž mnohem lepší, než kdyby v nejbližší době zabil člověka, na kterém mu záleží nejvíc. A tak se znovu vypravil na své ''oblíbené'' místo.

,,Ty ses zbláznil?! Myslíš, že seš jedinej, kdo potřebuje matroš?! Mám tady mnohem důležitější odběratele než takový sráče jako seš ty!'' Tlustý chlápek za pultem se klepal a zorničky měl obrovské jako tenisáky.

,,Třeba sebe ty hajzle,'' zasyčel Andre a přitáhl si ho k sobě za límec seprané havajské košile.

,,Mám prachy tak to naval a nekecej mi do toho!''

,,Už ti nic nedam ty… tyy…'' než muž stihl vykoktat celou větu, Andre ho drsně chytil za límec a mrštil jím na skleněnou vitrínu, která se rozlétla na milion kousků.

,,Táhni ty zkurvená svině! Chcípni!!!'' Muž byl strachy bez sebe. Andre už se s ním nehodlal zabývat a rychlím krokem z podniku odcházel. Byl už pár kroků od dveří, když ucítil na rameni čísi ruku. Otočil se a pohlédl do černých očí.

,,Viděl jsem tu scénku tak vevnitř… Musím uznat, žes to tomu chcípákovi nandal.'' Promlouval k němu jakýsi postarší muž.

,,Hele, říkals že prachy máš, tak jestli chceš… mám poměrně dobrej materiál,'' vytahoval z kapsy balíček, ,,normálně to sebou netaham, fízlové sou svině, ale dneska sem si chtěl vydělat.'' Andre pohlédl na sáček. Zvážil své možnosti a zjistil, že vlastně žádné nemá a tak neznámému muži vrazil do ruky balík peněz a špinavými zapadlými uličkami se vytratil pryč.

omlouvám se za případné chyby, ale Word opravuje jak divej :D

Nový Design :)))

Tue, 12 Jul 2011 22:59:44 +0200

No, tak sem se zase odhodlala smolit se s novým designem... práce s tim bylo jak na kostele, furt sem to do toho upravenýho blogu nemohla nacpat :D ale horko těžko jsem se loučila se svojí šachovou královnou a myslím, že se k ní zase někdy vrátím :)) Jinak obrázek je z Deviantartu *autorská práva, ochocho :D* akorát ta paní moc krásy nepobrala tak sem jí trochu upravila :DD tak dobrou noc ďáblíci :D

PS: ještě budu dodělávat drobné úpravy, ale teď už se mi fakt nechce :D