Prosinec 2010

Hej Yaoistky, když už je ten Silevestr, tak si dáme do nosu xD

31. prosince 2010 v 17:03 | Hikari - san |  Yaoi a Shounen - ai
Takže jsem pro vás a hlavně pro zlatíčka Rumi a Siky připravila Yaoi galerku ! :)


Sebastian & Grell

28. prosince 2010 v 20:37 | Hikari - san |  Kuroshitsuji obrázky

Yaoistky asi zklamu, ale není to žádné Shounen-ai, ani Yaoi... xD
ale snad se vám i tak bude líbit :)

Dávno po smrti VII.

27. prosince 2010 v 12:32 | Hikari - san |  Dávno po smrti
V tomhle díle se konečně dozvíte, co je Andre zač. Snad se vám i tenhle díl bude líbit, snažila jsem se to napsat co... prostě co nejlíp xD


Krásné Vánoce všem :))

24. prosince 2010 v 12:59 | Hikari - san |  ♣Hikarin deníček♣
Přeju krásné Vánoce všem mým eSBénkům, ale i ostatním který navštěvují nebo jen dnes navšíví můj blog, užijte si dnešní Vánoční den i celé svátky a mějte bohatého Ježíška :)
mám Vás všechny moc ráda :)


The Dream - Vánoční dárek pro vás :)

23. prosince 2010 v 13:36 | Hikari - san |  Povídky - jednorázovky
Touhle povídkou vám chci dát takovej malej vánoční dárek, hlavně těm, co moje povídky čtou a líbí se jim :)) ale můžete si jí samozřejmě přečíst všichni :) snad se vám bude líbit


Název: The Dream
Anime: Ouran High School Host Club
Pár: Hikaru a Kaoru Hitachiin
Žánr: Yaoi, romantika
Varování: Yaoi
Věková hranice: 18+


Sexy Madara *-*

22. prosince 2010 v 21:59 | Hikari - san |  Naruto
Vážně sexoš *-*


Kdo netančí s námi, tančí proti nám !! xD

18. prosince 2010 v 20:18 | Hikari - san |  ♣Hikarin deníček♣
Ahoj Ďáblíci !! :)
ano, jak název článku napovídá, budu psát o svém milovaném tanci *-* včera jsme měli přehlídku.  Hrozně sem se na ní těšila, nechala sem si dokonce ušít šaty na latinu (standartky sem si koupila) a vypaltilo se to, protože sme to s partnerem zvládli skvěle *-*
trochu sem sice zvorala chachu,  takže to při ní vypadalo asi takhle:
Já: jdu uplně jiné kroky, než mám v sestavě
Partner: *skrze úsměv* co to děláš?
Já: *skrze úsměv* já nevim
Partner: lidi tleskaj, asi to vypadá dobře.

nebyla jsem ani ve škole, páč sem potřebovala vytvořit kamenný účes xD a fakt držel, připadala sem si jak s helmou xD no, po přehlídce sem ještě asi do půl jedenáctý ''pařila'' v kavárně s ostatníma :) snad ste se i vy měli tak super jako, a mockrát gomen, že nechodím na blogy, ale slibuju, že se to o vánocích zlepší :))

vaše chachacha-Hikari - san n_n

Dávno po smrti VI.

13. prosince 2010 v 15:30 | Hikari - san |  Dávno po smrti
Pár mých věrných tuhle povídku stále čte, takže jsem pro ně napsala další dílek :)
je trochu klidnější, tak snad se bude líbit :)


Sexy devil

12. prosince 2010 v 21:45 | Hikari - san |  Různá Manga
Tak jsem zase jednou brousila po deviantartu a našla tenhle bomba pict *-*
 nevím proč, ale strašně se mi líbí :))


Alois a ehm.... xD

10. prosince 2010 v 11:32 | Hikari - san |  Kuroshitsuji obrázky
Našla jsem nádhernej pict, ale nemůžu si vzpomenout na aloisova sluhu... -_-" xD
*očekává, že jí poradíte... xD*


Dávno po smrti V.

6. prosince 2010 v 17:00 | Hikari - san |  Dávno po smrti
Další díl je na světě x) hrozně se mi líbí i když je docela krátkej...
Začíná to totiž bejt správně hororový muhaha xD
Snad se vám to bude líbit, neděste se, neni to nic na způsob Saw nebo Paranormal Activity...
 je to méňě děsivé xD

Nenávidím ho. Jsem si tím úplně jistá. Nesnáším ho. Kdo by ho mohl mít rád? Já teda určitě ne!
Zaklapla jsem knížku, kterou jsem stejně nečetla a převalila se na bok. Celý víkend si snažím namluvit, že Andreho nesnáším, ale to, že celý týden nebyl ve škole mě pěkně štve.
Další věc, která mě poměrně užírá je taky to, že se nemám komu vypovídat. Mamka má starostí dost, nechci jí kazit šťastné manželství. Táta skoro nikdy není doma a Liz je příliš… příliš lehkomyslná. Asi by mě ani nepochopila.
Podívala jsem se na hodiny na nočním stolku. Už je zase devět hodin večer. Táta odjel asi před hodinou takže jsem zase zůstala sama s myšlenkami na toho největšího idiota, do kterého se nejspíš začínám zamilovávat. Ještě před půlhodinou jsem se chtěla pustit do našeho ''společného'' projektu, teď už ale jen mžourám a zívám. Ještě dvacet minut mi zabrala večerní hygiena a pak už jsem se jen propadla do snění, přičemž jsem doufala, že ne o Andrem…

O půl noci mě vzbudily rány dolním patře. Vypotácela jsem se z postele a v první vteřině se otřásla chladem. Krátká košile mě moc nezahřála. Ještě otupělá náhlým probuzením jsem se plahočila po schodech dolů do kuchyně. Přesně jsem nevěděla, co za zvuky jsem slyšela, ale příliš příjemné nebyly. Prošla jsem všechny místnosti a nakonec jsem usoudila, že hluk vydávalo nejspíš otevřené okno v kuchyni. Zavřela jsem ho a chtěla se vydat zpátky do svého pokoje. Samotné v našem domě uprostřed v noci ve tmě mi moc dobře nebylo. Jenže když jsem byla na prvním schodě, zase jsem uslyšela bouchnutí, tentokrát od vchodových dveří. Jako kdyby po verandě někdo chodil. Pomalu jsem se tedy vydala ke dveřím, teď už opravdu vystrašená. S tlukoucím srdcem jsem položila dlaň na kliku a s očima vytřeštěnýma hrůzou jsem prudce otevřela. Ten pocit úlevy, který se dostavil po tom, co jsem zjistila, že venku opravdu nikdo nestojí, ani se neschovává za rohem domu se ani nedá popsat. Vydechla jsem a zavřela dveře. Když jsem se ale otočila zpátky do chodby, polila mě neskutečná hrůza. Nemohla jsem se pohnout děsem. Po zádech mi stékala kapka ledového potu. Stál tam. Stál tam a díval se přímo na mě. V oteklých vodnatých očích orámovaných tmavomodrými kruhy měl napůl šílený výraz a propadlé tváře naprosto bez barvy. Andre stál necelé dva metry ode mě. Na sobě měl jakési potrhané špinavé a zakrvácené oblečení a z rozseklého rtu mu také vytékal pramínek krve. Neměla jsem ani sílu zaobírat se tím, jak se sem dostal. Jen jsem stála, téměř děsem a strachem nedýchající. Přála jsem si aby odešel, zoufale jsem po tom toužila. Ten jeho výraz v očích mě doháněl k šílenství. Jenže on se začal přibližovat. Pomalu sunul nohy v odrbaných džínách po podlaze, jako kdyby se měl při každém kroku složit. Chtěla jsem couvnout, ale třes v nohách mi to nedovolil. Když už byl jen már centimetrů daleko ode mě. Neudržela jsem slzy hrůzy a strachu. Naklonil se ke mně a já na krku citila nejdřív jeho ledový dech a pak i stejně studené rty.
,,Prosím… neubližuj mi…'' podařilo se mi mezi tichými vzlyky promluvit.
Na okamžik mi rukou sevřel paži, pak mě pustil a odtáhl se ode mě. Ještě jednou se na mě podíval mdlím výrazem, potom otevřel dveře a odešel. Ještě minutu jsem zůstala stát a vytřeštěnýma očima jsem zírala do prázdna. Když jsem se vzpamatovala, šílená tím, co jsem právě zažila jsem klopýtala po schodech do koupelny. Podívala jsem se do zrcadla. Měla jsem nateklé uslzené červené oči a na krku i ruce otisky krve. S dalším návalem pláče jsem je drhla až do dvou do rána. Teď už jsem si byla jistá, že ani první Andreho zjevení se v mém pokoji nebyl jen sen…


promiňtě mi chyby nebo zkomolená jména x)

Nekompromisní xD

5. prosince 2010 v 20:43 | Hikari - san |  Funny
Tenhle pict mě vždycky rozesměje xD

Raz, dva, tři chacha... stoop!!!! Znovu!!!!! xD

4. prosince 2010 v 22:21 | Hikari - san |  ♣Hikarin deníček♣
Ahoj ďáblíci :)
doufám, že, se vám tady daří dobře, protože vůbec nestíhám a obíhat a ptát se vás na to přímo na blogu. Já se mám skvěle, i když vůbec nemám čas na komp (maximálně na referáty xD).
Ano, podle názvu článku můžete poznat, že mám skoro každej den trénink, protože přehlídka se blíží... trénér nás zadírá, ale zároveň je na tréninkách vážně lagrace.
například:
Chacha:
Trenér: no tak, vystrečuj to ještě víc
já: ne, to už nejde
Trenér: ukaž *křup* no vidíš, takovej drobísek a jak to jde
Já: *nemůžu se hnout* xD

tak mi držte palečky a mějte se tu krásně :-*
mimochodem, chci napsat další yaoi povídku na pár... a teď se držte.... Hikaru a Kaoru joooo :D